- MÝTUS: PROGRAM JE HLAVNĚ PRO DĚTI, KTERÉ MAJÍ PROBLÉM
Program Začít spolu je vhodný pro všechny děti = není jen pro děti se specifickými potřebami.
Program Začít spolu nevybočuje z rámce základního vzdělávání (ani nemůže), jen klade větší důraz na respektující přístup k dítěti, pohodu a příjemnou atmosféru ve třídě, vede k empatii, zodpovědnosti, toleranci a inkluzi dětí s různými hendikepy.
Ale jak ? Osobní rada – zjistěte si teoretické informace
- MÝTUS: DĚTI JSOU V POROVNÁNÍ S VRSTEVNÍKY V UČENÍ POZADU
Nejsou pozadu ani ve vědomostech, ani v učebnicích, které používají. Ty odpovídají rámcovému vzdělávacímu programu, kde musí všechny děti na konci třetího, resp. pátého ročníku mít stejnou úroveň znalostí a vědomostí, a to bez ohledu, kdy a jak „rychle“ tu kterou znalost získají.
- MÝTUS: RODIČE MUSÍ CHODIT DO VYUČOVÁNÍ
Pomoc při výuce je dobrovolná a je žádaná hlavně při pomoci v centrech aktivit zejména u dětí, které si ještě nedokážou samy přečíst zadání. Aktivní zapojení rodičů do života třídy mj. znamená, že to co umím, můžu použít ve prospěch ostatních (rodiče pomáhají např. s úpravou třídy, ušitím kapsáře, pečením perníčků atp.).
- MÝTUS: DĚTI JSOU NEUKÁZNĚNÉ, VE TŘÍDĚ VLÁDNE ANARCHIE
Děti jsou vedeny k dodržování obecných pravidel slušného chování jako v každé jiné třídě. Existují jasně stanovená třídní pravidla, která děti spoluvytvářejí. Rozhodně si nemohou dělat, co chtějí, jak chtějí a kdy chtějí. Systém práce v centrech naopak vyžaduje velkou ukázněnost dětí a respektování učitele.
- MÝTUS: JEN SI HRAJÍ!
Centra aktivit jsou učitelem připravována tak, aby práce v hodinách byla pro děti zábavou, nikoli však soutěží o umístění. Správně zvolená činnost podporuje to, že dítě pracovat chce.
- MÝTUS: VÁLEJÍ SE PŘI UČENÍ PO KOBERCI!
Koberec, jako relaxační prostor, je využíván i ve třídách s klasickou formou výuky. Je to místo, kde se děti schází s učitelem při ranním kruhu, při hodnocení i při dalších společných aktivitách. Při činnostech, které ze své podstaty vyžadují sezení (jako je např. nácvik psacího písma atp.), samozřejmě sedí v lavicích.
- MÝTUS: NEMAJÍ ÚKOLY
Děti dostávají pravidelně týdenní domácí úkoly, jejichž splnění si mohou dle svých časových či jiných možností a schopností rozvrhnout. Dále je v první a druhé třídě nastaveno každodenní čtení.
- MÝTUS: DĚTI NEBUDOU PŘIPRAVENÉ NA ŽIVOT PLNÝ STRESU
Zvládání stresu se nedá natrénovat tím, že budeme zvládání stresových situací pravidelně cvičit. Stres, který se dotýká našeho „já“ (prožívání neúspěchu, zesměšňování, ponižování) narušuje naši sebeúctu, což vede k nižší schopnosti stres zvládnout. Posilování sebeúcty je jedním z nejlepších způsobů, jak připravovat děti na zvládání stresových situací.